Select Page

Vítej, budoucí doktorande.

Informace pro zájemce o Ph.D. studium
kulturní antropologie na FF UP v Olomouci

Kulturní antropologie 

Jsme rádi za tvůj zájem o doktorské studium kulturní antropologie na naší katedře. Tato stránka ti dá potřebné základní informace především praktického charakteru, jelikož vychází ze zkušeností jak pedagogů, tak i tvých možných kolegů doktorandů.

  • Olomouc je univerzitní město
  • Harmonogram tvého studia
  • Kde hledat odpovědi
  • Zkušenosti z prvních ruky
  • Kontakty na vyučující a jejich profil

To vše se dozvíš na této stránce.

Proč studovat doktorát právě v Olomouci?

O univerzitě
  • Univerzita Palackého je druhá nejstarší v Česku, nejstarší na Moravě.
  • Více jak 20 000 studentů dává městu opravdu studentský ráz.
  • Prostředí univerzity je prostudentské jak na úrovni motivace pro studium samotné, tak i pro mimostudijní aktivity, např. studentské spolky.
  • Na univerzitě se nabízí více jak 600 oborů.
  • Kulturní antropologie se řadí mezi mladší studijní obory, proto můžeš očekávat dynamický vývoj, na němž máš šanci aktivně participovat.
Co ti nabídneme:
  • Čtyřletý doktorský studijní program.
  • Stabilní katedru s propojením na příbuzné obory, především sociologii a andragogiku.
  • Určitě si vybereš z pestré škály zaměření. Antropologie migrace, náboženství, kolonialismu a postkolonialismu, antropologie rituálu, afrikanistika nebo sociální problémy etnických menšin. To je jen krátký výčet záběru našich vyučujících. Školitelku či školitele určitě najdeš!
  • Antropologie je interdisciplinární vědou. Pokud jsi studoval příbuzný, obor např. sociologii, historii, lingvistiku a další humanitní nebo sociální vědy, tak tě rádi uvítáme mezi námi.
  • Dbáme na jazyky. Součástí programu je nutnost studovat dva cizí jazyky. Nemusíš se toho bát, máme na to specializované pracoviště.
  • Podpoříme tě. Během studia budeš zapojený do vědeckých projektů, nebo si můžeš vypsat svůj vlastní. Podpoříme tě i v soft skills, jako je třeba projektový management nebo lektorské dovednosti.
  • Budeš se aktivně zapojovat do výuky. Zkusíš si novou roli a za katedrou staneš ty.
  • Antropologie je nemyslitelná bez cestování. Můžeš využít programy zahraničních mobilit a vycestovat na studijní pobyty (ERASMUS, CEEPUS, Aktion a další), nebo si po vlastní ose domluvíš stáž sám.
  • Budeš diskutovat. Součástí studia jsou i konference, na nichž budeš prezentovat svou vědeckou činnost.
  • Stipendium. Každý měsíc ti univerzita vyplatí v prezenčním studiu 11 250 Kč. Tato částka není finální. Máme motivační stipendijní program, v němž na základě výkonu, projektů, výuky a dalších kritérií můžeš získat stipendium navíc.
  • Pokud absolvuješ studium v řádné standardní době +1 rok (tj. 4+1), dostaneš mimořádnou odměnu 50 000 Kč.

Přijeďte se přesvědčit na vlastní oči – navštivte náš den otevřených dveří, který pro všechny zájemce o studium pořádáme dvakrát do roka.

Co chceme od tebe?

  • Motivaci do práce na dizertaci, do studia, výuky a projektů. Také publikační činnost a nebát se svou práci ukázat, ať už v článcích nebo na konferencích.
  • Nebát se řešit problémy, které doktorské studium přináší. Katedra ti bude ku pomoci.
  • Ochotu vycestovat do zahraničí.

    Praktické info, jak se přihlásit

    Na uvedené vyučující se klidně obrať s dotazy, rádi ti na ně odpoví. Dříve, než se ně obrátíš, ale raději navštiv naše často kladené dotazy. Více informací o našich vyučujících najdeš v sekci Lidé.

    Co tě během čtyř let studia čeká?

    1. rok – tady se ukáže, jak to myslíš s antropologií vážně. Budeš diskutovat a obhajovat svůj dizertační záměr. Práce ti začne pod pečlivou četbou narůstat a zároveň ji budeš specifikovat. Rozvrhneš si další roky, především zahraniční pobyt. 

    2. rok – to ti doporučujeme vyjet do zahraničí a navštívit první konference. Začneš učit a vyzkoušíš si přípravu na výuku. Určitě doporučujeme absolvovat první jazykové kurzy. V neposlední řadě je dobré najít projekt, na kterém budeš spolupracovat a případně jej skloubit se svou dizertací.

    3. rok – budeš hodně pracovat na dizertaci a výzkumném záměru. Pravděpodobně i hodně v zahraničí. Dizertaci budeš hojně prezentovat a projednávat na konferencích. Vyzkoušíš si publikační činnost. 

    4. rok – tvé studium se bude chýlit ke konci. Čeká tě obhajoba dizertace a třeba i publikace k tomu. Na konci tě čeká titul PhD. a další cesta vědeckým světem.

    Jaké jsou zkušenosti současných studentů?

    Tereza J.: Je to obor, který se bezprostředně týká života kolem nás a vyvíjí se společně s ním. S tím souvisí jeho pestrost – jak vedle sebe existují nebo se prolínají různorodá témata, perspektivy, přístupy. Tím pádem se dá taky skvěle napasovat na různé předchozí obory a profilace. Další přidanou hodnotou je fakt, že antropologie může pro to/ty, co studuje, přinášet užitečnou zpětnou vazbu, přispívat k otevírání a zdůrazňování nových témat a možností jejich řešení. Zároveň jde v poslední době na katedře vidět snaha obor rozvíjet jak co do odbornosti, tak i v oblasti zlepšování vstřícnosti a podnětnosti prostředí.

    Blanka K.: Na doktorát jsem šla až po několika letech pracovní praxe, která měla vždy blízko antropologii či výzkumu, ale měla jen omezený teorii rozvíjející přesah. Motivací pro studium tudíž nebylo získat titul, ale možnost osobního a vzdělanostního rozvoje. V době studia jsem tudíž oceňovala možnost podnětných diskuzí s kolegy a kolegyněmi, u předmětů jsem si pak vážila připravenosti, aktuálnosti témat a zpětné vazbě, kterou někteří a některé vyučující poskytly k odevzdaným pracím. Moc mě baví učit, takže jsme uvítala i zapojení do vedení seminářů, debaty se začínajícími studenty považují za stejně hodnotné jako debaty s „ostřílenými antropology“ – kladené otázky mě ponoukaly k dalšímu zamyšlení a bádání. V neposlední řadě pro mě studium znamená věnovat se studiu a výzkumu tématu, které mě osobně zajímá, prostá radost z antropologického výzkumu.

     

    Často kladené dotazy:

    1. Jaká je organizace studia?

    Studium probíhá podle Individuálního studijního plánu (ISP) doktorského studia. Sestavuješ jej vždy na začátku každého akademického roku a tvůj školitel/školitelka ti pomůže (vzor ISP). ISP obsahuje přehled předmětů, které absolvuješ v daném akademickém roce, a úkoly spojené s realizací projektu tvého dizertačního výzkumu. 

    2. Na koho je nejlepší směřovat dotazy?

    Pokud informaci nenajdeš ve Studijním a zkušebním řádu UP či zde na webu, napiš referentce pro doktorské studium – doktorce Lucii Kovaříkové (lucie.kovarikova@upol.cz).

    3. Jak probíhá přijímací řízení?

    Před komisí představíš svůj dizertační záměr. Následně bude o něm probíhat diskuze a budeš odpovídat na případné dotazy. Také se budou prověřovat tvé oborové znalosti. Pro širší detail se podívej zde. Verdikt přijímacího řízení se pak dozvíš do 30 dnů.

    4. Jak vysoké je stipendium a mohu si nějak přivydělat?
    • Stipendium je pro prezenční doktorandy ve výši 11.250 Kč za měsíc.
    • Pro vzdálenější studenty je připraveno ubytovací stipendium 2.340 Kč, které chodí jednou za tři měsíce. Žádost o něj se posuzuje podle Stipendijního řádu UP individuálně. 
    • Další stipendium můžeš získat za práci na projektech, psaní článků či publikací.
    • Pro své projekty můžeš získat podporu v rámci IGA (SGS).
    5. Kde budu jako doktorand sedět a jak vypadá můj klasický den?

    Máme k dispozici zázemí na katedře. To je jistota. Můžeš samozřejmě využívat univerzitní knihovnu, studovny a další prostory. Také se budeš s kolegyněmi a kolegy potkávat na společných přednáškách a seminářích. Potkáte se rovněž na konferencích a samozřejmě na studijních výjezdech.

    6. Jak moc budu učit?

    Tohle je velmi individuální. Můžeš učit společně se svým školitelem nebo jiným vyučujícím. Případně si vymyslet vlastní kurz. Je to na domluvě.

    7. Co znamená spolupráce se školitelem?

    Opět velmi individuální záležitost. Ideálně byste se měli jednou měsíčně potkat a řešit spolu tvé problémy, posuny a další postupy v dizertační práci. To se děje v rámci kurzu „Dizertační seminář 1 – 3“. Iniciativa je vždy na tvé straně.

    8. Jaké budu mít předměty?

    Tady se podívej konkrétně.

    9. Jak se ukončují předměty?

    Příliš se to neliší od ostatních kurzů z Bc. a Mgr. studia. Budeš se účastnit seminářů a přednášek, psát seminární práce, načítat literaturu. Dále pak seznamovat ostatní kolegy se svou dizertační prací.

    10. Budoucí uplatnění?

    Tady se podívej konkrétně.

    Kdo tě bude učit?

    doc. PaedDr. Hana HORÁKOVÁ, Ph.D.

    je garantkou doktorského studijního programu Kulturní antropologie na FF UP. Dlouhodobě se zabývá teoriemi kultury v sociálních vědách, antropologií kolonialismu a post-kolonialismu, antropologií turismu a antropologií subsaharské Afriky s ohledem na politiku identit, politiku dědictví a nacionalismus. Opakovaně prováděla antropologické terénní výzkumy v regionu jižní Afriky (JAR a Namibie), studuje také rurální společenství v České republice s ohledem na faktor mezinárodního turismu. Publikuje doma i v zahraničí v oblasti afrikanistiky a sociální antropologie. 

    doc. PhDr. Dana SÝKOROVÁ, Ph.D.

    je garantkou doktorského studijního programu Sociologie na FF UP.  V doktorském studiu vede kurz zaměřený na metodologické principy sociologického výzkumu. Garantuje také všechny předměty tzv. disertačního modulu. Její vědecko-výzkumné zájmy spadají do oblasti sociologie rodiny a příbuzenských vztahů a gerontosociologie. Tématy z těchto oblastí se zabývala v rámci několika projektů podporovaných Grantovou agenturou ČR. Šlo např. o téma autonomie ve stáří; vztahy mezi dospělými rodinnými generacemi; sourozenectví ve stáří; věková identita; prostorové, resp. urbánní souvislosti stáří. Věnovala se také chudobě ve stáří, včetně bezdomovectví seniorů. 

    doc. PhDr. Jelena PETRUCIJOVÁ, CSc.

    zabývá se metodologií antropologických teorií v širokém spektru filosofických a speciálně vědních koncepcí, metodologií sociálních věd a etikou. Antropologické teorie nejsou ani (historickým) seznamem, ani labyrintem, mají vnitřní řád a smysl. 

    doc. Mgr. Miroslav DOPITA, Ph.D.

    pohybuje se na pomezí mezi sociologií a andragogikou. Ve výzkumu se zaměřuje na sociologii výchovy a vzdělávání, konkrétně prostředí vysokých škol jako organizací. Snaží se propojovat sociologickou teorii s empirickým výzkumem. Je přesvědčen, že teorie je východiskem a inspirací pro empirický výzkum, který vede k obohacení teorie. Silná teorie je bonus pro terénní výzkum. Empirický výzkum realizoval během svého akademického působení v různých vzdělávacích organizacích, jako jsou mateřské, základní, střední a vysoké školy, a to jak v České republice, tak i v zahraniční. Je členem několika oborových a vědeckých rad.

    doc. PhDr. Daniel TOPINKA, Ph.D.

    se zabývá sociologií a antropologií migrace, na Univerzitě Palackého v Olomouci založil obor Migrační studia.  Je autorem výzkumných zpráv v oblasti aplikovaného výzkumu a řady odborných textů, řešitelem výzkumů v oblasti migrace a garantem doktorského studijního programu Migrační studia. Věnuje se vztahu etnicity, migrace a náboženství a rovněž se zabývá otázkami souvisejícími se sociální inkluzí. Vyučuje metodologické předměty a ve výzkumu uplatňuje interdisciplinární přístupy. Hlásí se k tvrzení, že jakákoliv veřejná politika a rozhodování má vycházet ze systematického vědeckého poznávání.

    doc. Mgr. Dan RYŠAVÝ, Ph.D.

    se dlouhodobě zabývá výzkumem lokálních a regionálních elit a proměnami různých úrovní samosprávy. Zajímají ho proměny názorů, postojů a chování obyvatel ČR i to, co zůstává v české společnosti dlouhodobě (jakoby) beze změn. Při výzkumech mezi volenými politiky si opakovaně vyzkoušel mezinárodní spolupráci a do výzkumů vysokoškolských studentů se snaží vtahovat je samotné. Rád kombinuje dotazovací výzkumné techniky s méně vtíravými metodami. 

    doc. Mgr. Tomáš BUBÍK, Ph.D.

    specializuje se na religionistiku, konkrétně na studium dějin, teorií a metod používaných v tomto oboru k výzkumu náboženského myšlení a chování. Kromě toho se zabývá ateizmem a moderními podobami bezvěrectví, náboženstvím v muzeu, funerální religiozitou a kognitivním výzkumem náboženství, který využívá ve výzkumné práci zejména experimentální přístup.

    Mgr. Jakub HAVLÍČEK, Ph.D.

    zabývá se antropologií náboženství, ve své badatelské práci se zaměřuje na religiozitu v současné české společnosti. Věnuje se také antropologickým tématům ve spojení s japonskou kulturou a společností a zabývá se antropologickými přístupy ke studiu vizuální kultury.

    Oborová rada doktorského studia kulturní antropologie

    Co je oborová rada?

    Orgán dohlížející na kvalitu doktorského studia. Je složená z docentů a profesorů kulturní antropologie (nebo příbuzného oboru) z Univerzity Palackého a dalších vysokých škol. Oborovou radu schvaluje děkan FF UP.

    • navrhuje školitele a složení komise přijímacího řízení
    • projednává návrhy témat dizertačních prací a jejich případné změny
    • projednává rozsah požadavků ke státní doktorské zkoušce
    • navrhuje děkanovi předsedu, místopředsedu a členy komise pro státní doktorskou zkoušku a pro obhajobu dizertační práce, navrhuje oponenty dizertační práce.

    Oborovou radu doktorského studia kulturní antropologie nalezneš zde.

    Mobilní aplikace Studuj na UP:

    Filozofická fakulta
    Univerzity Palackého v Olomouci
    Křížkovského 511/10
    771 48 Olomouc
    www.ff.upol.cz